středa 11. května 2016

Finsko 
2015/2016
1.TL.

Rozloha, mapa

338 432 km² (63. na světě) z toho 9,4 % vodní plochy
Počet obyvatel: 5 429 894 (108. na světě, 2013)
Hustota zalidnění: 16,04 ob. / km² (165. na světě) hlavní město Helsinky
Jazyk: finština, švédština


Charakteristika-

Finská republika (zastarale Čuchonsko[1], finsky Suomen Tasavalta, švédsky Republiken Finland) je severská země v severovýchodní Evropě, kterou omývá Baltské moře na jihozápadě, Finský záliv na jihovýchodě a Botnický záliv na západě. Finsko sousedí na souši s Ruskem na východě, Švédskem na severozápadě a Norskem na severu a na moři má společnou hranici navíc s Estonskem. Pod finskou suverenitu patří také souostroví Ålandy na jihozápad od pobřeží, které však má rozsáhlou autonomii.

                           Finský znak:




    













Hokejová reprezentace-

Finské národní hokejové mužstvo patří mezi nejlepší národní reprezentační mužstva v ledním hokeji v současnosti. Největšími úspěchy mužstva jsou zlaté medaile z Mistrovství světa v ledním hokeji v letech 1995 a 2011. Na zimních olympijských hrách 2006 v Turíně získalo stříbrnou medaili.

První mezistátní utkání sehrálo proti Švédsku 29. ledna 1928 v Helsinkách (prohrálo 1:8). Poprvé proti Československu hrálo Finsko 14. února 1949 na mistrovství světa a prohrálo 2:19 (proti samostatné české reprezentaci hrálo Finsko poprvé 25. dubna 1993 opět v rámci mistrovství světa a prohrálo 1:3).

Historicky první medaili z mistrovské soutěže reprezentačních mužstev získalo Finsko na Mistrovství Evropy 1985, na kterém obsadilo 3. místo.

Finské dresy: 

SOUOSTROVÍ ALAND – RYBOLOV

Pro zdejší vody jsou charakteristické hloubky mezi 1-4 metry, nejvýše 12 metrů. Břehy zátok a ostrovů jsou zarostlé rákosím nebo kamenité.
Srovnáváme-li revíry souostroví Aland s běžnými středoevropskými vodami, je možné říci, že charakterem připomínají velké jezero s množstvím ostrovů a členitými břehy.

Druhy ryb a sezóny lovu:

Rybářská sezóna začíná na souostroví Aland v dubnu a končí v říjnu.
Štika: Ideální období lovu štik je květen a začátek června a měsíce září a říjen. Rekord roku 2003 - 112 cm, registrovaný rekord - 136 cm.
Okoun: Sezóna po celý rok. Ideální období lovu - měsíce srpen a září. Rekord roku 2003 - 1,1 kg, 48 cm, registrovaný rekord - 53 cm.
Candát: Krátká sezóna v červnu, červenci a srpnu.
Mořský pstruh: Loví se na mořském pobřeží od dubna do května a od konce října do prosince.
Losos: Loví se hlubinnou přívlačí na volném moři od poloviny května do června.
Mezi malé, ale velmi chutné a četné úlovky patří sledi. Dále možnost lovit jelce, cejny, plotice, líny, marény, platýse...


















Příroda-

Příroda je ve Finsku tím, co mnozí turisté i místní obdivují. Typicky severská divoká příroda je tolik odlišná od uměle spravovaných středoevropských ploch. V celém Finsku najdete množství přírodních chráněných území od národních parků až po méně významná území, všechny ale existují s cílem ochránit unikátní více či méně nedotčenou flóru a faunu.
Přírodní podmínky se ve Finsku významně liší s ohledem na polohu vůči moři a zejména pak se zeměpisnou šířkou. Z hlediska flóry zde tak najdeme oblasti smíšeného lesa, tajgy či březových porostů. Jsou to zejména lesy a bažinaté oblasti, kterými je Země tisíce jezer proslulá, ale svou nespornou krásu mají i otevřené a polootevřené oblasti v Laponsku.
Stejně jako flóra, je chloubou Finska i fauna. Krom obecně známých severských zvířat, jakými jsou medvěd, vlk, los či sob, žije na území státu i spousta dalších unikátních a vzácných tvorů. Málo známou je například existence vzácné populace poddruhu tuleňů kroužkových na jezeře Saimaa na jihovýchodě země. Symbolem Finska je pak labuť zpěvná, velikostně podobná u nás dobře známé  labuti velké.

Dějiny-

Dějiny Finska jsou dějinami Finů nebo finského státu, které byly velmi ovlivněny vztahy se sousedícími zeměmi. Původ Finů je nejasný a kontroverzní. Poslední genetické výzkumy ukazují, že jejich předci zřejmě pocházeli ze střední Evropy. Tak jako tak, Finsko bylo osídleno zhruba před 8 500 lety. Z této doby se totiž našly první archeologické nálezy. Ve středověku bylo součástí Švédska. Od 18. století pak bylo třikrát převzato Ruskem a ve 20. století muselo Finsko čelit obtížnému postavení v mezinárodní politice kvůli těsnému sousedství se Sovětským svazem.

Památky

Pevnost Suomenlinna- kterou byste dříve hledali pod názvem Sveaborg představuje námořní obrannou pevnost, jejíž rozloha čítá hned osm doposud obydlených ostrovů. Nejen mezi místními má název Předměstí Helsinek. Svůj současný název dostala až po získání nezávislosti a to v roce 1918. Roku 1991 byl celý komplex zapsán na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.
Staré město Rauma- Kdo by chtěl navštívit staré město Rauma, tedy jeden z nejstarších přístavů v celém Finsku, musel by vážit cestu do zálivu Botnia, kde se tento obdivuhodný skvost nachází. Město bylo postaveno v polovině 15. století okolo kláštera, který zde ještě stojí a rozhodně stojí za vidění. Rauma znázorňuje vynikající představu starého severského města postaveného ze dřeva. I přesto, že bylo zpustošené koncem 17. století, zachovalo si svou starobylou lidovou památku.
Kostel v Petäjävesi- Luteránský kostel stojící v centru města Petäjävesi byl vybudován v letech 1763-1765 a je typickým příkladem architektonické tradice, která je tradiční pro východní Skandinávii. Je spojením renesanční koncepce se staršími formami, pro které byly inspirací gotické klenby.

Náboženství

Ve Finsku existují dvě státní církve - Finská evangelická luteránská církev, ke které se hlásí 84 % obyvatel, a Finská pravoslavná církev, která používá jako liturgický jazyk finštinu a ke které se hlásí 1 - 5 % obyvatel. Mezi aktivní věřící patří ale jen velmi malá číst Finů. Luterská církev vznikla jako odnož švédské luterské církve v době, kdy Finsko bylo součástí Švédska. Snad proto až dosud neexistuje ve Finsku kvalitní překlad Bible. Své poznatky o luterské církvi nám řekne Václav Chvátal, který ve Finsku dlouhodobě pobýval



Zdroje